Slavoj Praha stolní tenis je náš život

V sobotu, 26. června 2010, jsme se opět po roce vrátili na místo činu. I letos Martinovi přišla pozvánka z pořádající agentury, zda bychom byli ochotni účastnit se, na Dětském ostrově, festivalu volného času v rámci UNITED ISLAND OF PRAGUE 2010. No a vzhledem k faktu, že píšu tenhle článek do blogu, pochopitelně jsme se podruhé ve dvou letech zapojili.

Jednodenní sobotní akce měla jasný cíl: představit stolní tenis jako zajímavý sport, který může být, i v dnešní době, atraktivní. Dopomoci ke splnění smělého cíle měla celá řádka pomůcek: 2 stoly velikosti MIDI a jeden rozhodně MINI, 2 betonové "sídlištní" stoly, moře ohrádek, pálek, míčků atd. Podobně jako loni bylo nutné vše potřebné dovést na místo konání. Letos však, a zde si dovolím poznámku bohužel, musel téměř kompletní serepetičky připravovat Martin sám. Kde jsou všichni?

Absence pomocníků však akci neohrozilo. Ráno jsme naložili v Modřanech a převezli i přes krutě tvarovanou lávku na Dětský ostrov. Oproti loňsku se povedlo vozem zajet skrz poslední železnou branku do těsné blízkosti nám vyhrazeného placu. Během dopoledne jsme svépomocí vybalili a sestavili na 40 ohrádek. Vlastní cateringová společnost ještě stihla dopravit občerstvení na celý den a mohlo se začít.

Samotný festival začínal po poledni. Postupně se ke konci ostrova, kde jsme sídlili, začali trousit "návštěvníci". Malý i velcí, mladší i dříve narození – všichni si během slunečného odpoledne rádi zkusili pinknout na různých typech stolů různými typy pálek. Mladším a potenciálním adeptům modřanské přípravky bylo rozdáno nemálo dárečků na památku. Vyzrálejším ročníkům bohatě stačila radost ze hry, z pohybu.

Na festivalu volnočasových aktivit jsme nebyli sami. Celý ostrov zaplavila lavina všemožných i nemožných sportů, aktivit, koníčků atd. Vyjma nejrychlejší hry s pálkou na světě si mohl člověk vyzkoušet florbal, lakros ve variantě box, dětská horská kola, horolezectví na stěně, kuličky nebo třeba jízdu na šlapacích čtyřkolkách.

Jak šlo sluníčko oblohou, přibývala na stolech "konkurence". Byly i momenty, kdy se na volné místo na stůl muselo čekat. Někteří se dokonce i vraceli, aby si ještě pinkli. Pěkné odpoledne přišli strávit Martinovi rodiče, kteří s pinčesovou pálkou zacházejí velmi umě.

Moc se mi líbil dotaz mladého muže směřující k odkupu jednoho z MIDI stolů. Rovněž padlo i několik dotazů, jestli se za půjčení vybavení něco platí. Před sedmou hodinou večerní se ostrov začal pomalu a jistě vylidňovat, což byl jasný signál: balit! Ona ta akce totiž měla v sedm končit. Stejně tak rychle, jak bylo naloženo, bylo i složeno. Protože nás ještě čekala zastávka v Modřanech a pro oba pouze přestupní, nelelkovali jsme. Vybalit vše zpět do skladu nám pomohl zaskočivší Jooky. A hurá dál!

Během dne, kdy nebylo s kým, hráli jsme si my. Žabičky, prkýnkem, sendvičem a pánvičkou – všechno jsme zkusili. Zkusili jsme i něco vyfotit, výsledky naleznete ve fotogalerii. Co ještě říct: "Príma strávený den nakonec sezóny, škoda jen, že ve dvou, mohlo nás být víc."