Když jsem před několika lety začínal s projektem stránek slavojpraha.cz, nemyslel jsem si, že to budu právě já, kdo na Slavoji skončí jako první (já vs. web). Jestliže je slušností pozdravit na uvítanou, je tomu tak i na rozloučenou. Po necelých dvaceti letech strávených ve Slavoji Praha, což tvoří téměř ¾ mého života, se s modrobílými barvami loučím, přestupuji.
Letošní nebývale nabitá sezóna 2010/2011 pokročila ke svému vyvrcholení v podobě Mistrovství Evropy veteránů 2011 (dále jen EVTTC) v Liberci. Turnaj pořádaný primárně domácím SKST Liberec ruku v ruce s dalšími partnery, které nebudu jmenovat, se hrál ve čtyřech soutěžních a jedné tréninkové hale na více než 90 stolech ve sportovním areálu krajského města v termínu 19. -25. 6. 2011. Ředitelem EVTTC byl p. Milan Šimáček z Prahy. Už v neděli od 19h startoval šampionát honosným slavnostním zahájením.
A je to tady. Dnešní aprílová sobota byla ve znamení českých stolnětenisových funkcionářů. Dnes se rozhodovalo o další budoucnosti českého stolního tenisu (ČAST). Vše probíhalo na půdě FTVS UK v pražských Vokovicích, kde byla, prezentovaným 39 delegátům, rezervována cvičebna ve třetím patře. Byť je celá fakulta pokryta připojením wi-fi, připojení k internetu nebylo dostupné. Sice stačilo k síti Eduroam, kterou využívá řada VŠ pro bezdrátové pokrytí, zajistit přístupové heslo, ale nestalo se.
V pátek 11. března 2011 se od 18:30h hrála v pražské Aréně Sparty na Podvinném mlýně odveta čtvrtfinále ETTU Cupu mezi "domácím" El Niněm Praha a ruskou Victorií Moskva. Pozvánky k tomuto utkání byly k vidění snad všude, co se pinčesových webů týče, a i já jsem se jel podívat, jakýže to je velký rozdíl mezi evropskou top soutěží a první pražskou třídou, kterou letos hraji.
Letos jsem se poprvé v životě nějakým způsobem účastnil vrcholu domácí pinčesové sezóny – Mistrovství ČR dospělých, letos pořádaný naším oddílem v pražské Aréně Sparty na Podvinném mlýně ve dnech 4. – 5. března 2011. Byť jsem již zažil ME v Ostravě, dva MEJe v Praze, několik BTM na Oáze a Prague Open, Prague Grand Prix atd., M-ČR dosp. bylo pro mne novinkou.
Jak je již několik let tradicí, domácí šampionát je dvoudenní akcí, která začíná páteční kvalifikací a vrcholí sobotním finálovým programem.
To jsme zase dopadli jak ti sedláci u Chlumce. Nejen, že jsme prohráli, to už v této sezóně není až tak překvapivé, ale zajímavé bylo, na čem se utkání hrálo. Hovořím zde o mistrovském utkání 1. pražské třídy, konkrétně ve skupině A mezi domácím Stadionem Žižkov A a námi, hosty – Slavojem Praha B. Pojďme se na to podívat.
Nedalo mi to, musím zareagovat. Obdivuji, ve shodě s Martinem, načasování oné stížnosti řadového člena ČAST (viz rámeček na www.pinec.info), jež byla důvodem k prozatímnímu odklizení registru z prostředí internetu. Schválně se zkuste do registru dostat – nejde to, že jo? V předvečer zahájení ligových soutěží (vyjma těch extra) se stažení registru rovná, slušně řečeno lapálii. Doufejme, že se jedná pouze o stav dočasný.
V polovině září tohoto roku se v ostravské ČEZ Aréně konalo Mistrovství Evropy družstev a jednotlivců ve stolním tenisu. Na předem avizované mistrovství jsme se z Prahy vypravili svazovým vozem, vybaveni zásobou reprezentačního oblečení (pro repre tým), ve třech. Martin, Baby a já jsme razili rychlostí blesku směr Ostrava již v úterý sedmého. Po skvělém obědě v hotelu Clarion, kde nám byl hromadně objednán pořádný řízek s bramborovou kaší, se spěchalo na halu.
Včera proběhla zpráva tiskem a televizí, že se prý na britském velvyslanectví koná jakási exhibice ve stolním tenise. Co by zrovna tam dělala? No přece propagovala by náš krásný "malý" sport před blížící se olympiádou v Londýně. Byli jsme osloveni ČAST, zda-li bychom byli ochotni připravit ono pinčesové zázemí, a jak je vidět z fotek pořízených z blesk.cz a jeho sportovní sekce, ochotni jsme byli. Jindra Panský a Milan Orlowski tam předváděli své umění, a my vlastně taky. Nosit stoly, taraflex, stavět ohrádky a upravovat hrací prostory, to docela umíme, ne?
Je tomu už po jedenácté, co se na pražské Oáze, tedy v hale SK Oáza Praha, konal největší tuzemský mezinárodní turnaj dospělých. Opět bylo za 24 stoly k vidění spoustu pozoruhodných zápasů, emocí, výsledků atd. My, tzn. borci z technické pořadatelské čety, jsme byli přítomni. Už ani nespočítám po kolikáté jsme byli pořádající agenturou požádáni o spolupráci, abychom se před, během, a i po turnaji postarali o kolmpletní přípravu zázemí na hale.
V sobotu, 26. června 2010, jsme se opět po roce vrátili na místo činu. I letos Martinovi přišla pozvánka z pořádající agentury, zda bychom byli ochotni účastnit se, na Dětském ostrově, festivalu volného času v rámci UNITED ISLAND OF PRAGUE 2010. No a vzhledem k faktu, že píšu tenhle článek do blogu, pochopitelně jsme se podruhé ve dvou letech zapojili.
Podobně jako loni, tak jsem si i letos udělal dvoudenní výlet do nedaleké Vlašimi na školení rozhodčích. Loňského roku jsem si povýšil svojí licenci na "béčkovou", tento víkend byla v plánu licence o stupínek vyšší. Průběh tohoto klání jakoby kopíroval předchozí ročník, pouze s drobnými odlišnostmi a jiným datem. Škoda jen, že bylo takové vedro.
Období před letošním turnajem našeho oddílu, Velkou cenou Prahy, bylo pro mě dost zvláštní. Nějak jsem se zvlášť na turnaj netěšil, jako tomu bylo v letech minulých. Proč? Ani nevím. Možná proto, že vize, od pátku do neděle sedět v rozpálené hale na Oáze a ťukat do počítače číslíčka a prosit tiskárnu, aby tiskla tak jak jsem si přál a ne jak jsem jí zadal, mě moc nelákala. A to pochopitelně za neustávajících dotazů ohledně časů, míst a soupeřů většiny účastníků, rodičů a trenérů.
Po tomto víkendu už ale vím, jak vypadá pohodový velký mezinárodní turnaj.
Venku začíná být krásné, slunečné počasí s teplotami stoupajícími k 20 °C, což značí, že se pomalu blíží konec stolně-tenisové sezóny. Jaká byla? Pro mě? Pro Slavoj? I takovéto otázky mi létaly hlavou při jarní procházce naší matičkou Prahou:
Nechtěl bych na Slavoji nikoho strašit, doufám spíš, že zpráva o mém návratu za stoly s nevysokou síťkou většinu potěší. A abych zase trochu nasál pinčesovou atmosféru, vypravil jsem se s tátou do Neratovic, kde ségra nastoupila, zhruba po dvou letech, k novým bojům na turnajích BTM.
Všem fanouškům stolního tenisu jistě muselo během minulých týdnů plesat jejich pinčesové srdíčko, konečně totiž mohli v televizi vidět tento parádní sport, a to rovnou několikrát za sebou.
Zdravím všechny věrné návštěvníky našich stránek a zejména mého blogu,
možná již znáte důvod mých absencí na trénincích, zápasech a i při ligových utkání, ale možná ne - proto teď vše uvedu na pravou míru. Tento pátek tomu bude 14 dní od chvíle, kdy jsem "šikovně" na ulici téměř před domem upadl tak, že jsem si dle doktora z nemocnice Na Františku zlomil svou levačku rovnou na 2x.
Ach jo, ach jo. Po nějakém čase jsem se napodruhé rozhodl připsat pár postřehů do svého blogu (deníčku) sem na stránky. Už to dlouho nosím v sobě a pokusím se slušnou formou vyjádřit svůj názor. Jak už nadpis napovídá, zaměřím se na mé "oblíbené" webové stránky o stolním tenise.
Možná už víte, zvláště pokud čtete tento blok, stal jsem se kdysi v červnu rozhodčím licence opravňující mne rozhodovat ligová utkání mužů a žen jako vrchní rozhodčí. KR ČAST mne nyní do této sezóny delegovala na mou žádost na utkání Slavoje, tzn. zatím 2. liga mužů a žen. Tento víkend, resp. v pátek a sobotu čekala mě premiérová utkání v nové funkci.
Téměř přesně rok a den uplynulo od chvíle, kdy jsme se my, jako Slavoj, podíleli na přípravě a zdárného průběhu pravděpodobně největšího a nejlépe finančně dotovaného turnaje, letos pod názvem GPD Prague Open 2009. I tento ročník, jubilejní desátý, proběhl za účasti slavojáckého přispění výraznou troškou do mlýna.