GPD Prague Open 2009

Téměř přesně rok a den uplynulo od chvíle, kdy jsme se my, jako Slavoj, podíleli na přípravě a zdárného průběhu pravděpodobně největšího a nejlépe finančně dotovaného turnaje, letos pod názvem GPD Prague Open 2009. I tento ročník, jubilejní desátý, proběhl za účasti slavojáckého přispění výraznou troškou do mlýna. Cool

10. ročník turnaje byl i pro mne dosti zvláštní - bylo to poprvé, co si Martin vzal "dovolenou" a odjel na neoficiální Mistrovství Evropy do francouzského Štrasburku, a mě do klína spadla role organizátora, vedoucího, zkrátka role Martina. Já určitě nejsem tak zkušený jako on, ale díky všem Slavojákům, kteří pomáhali, jak mohli, proběhl turnaj nadmíru hladce a v pohodě. Rozhodně bych zkušenost s řízením, organizováním apod. přál každému k vyzkoušení, třeba i Andy Malesovi a Danymu Kingovi, viďte borci?

Ale popořádku. Pro běžného hráče či hráčku začínal turnaj v pátek, pro náš organizační tým ve čtvrtek brzo ráno, pro některé ještě dřív (např. Martin ještě mnohé zařizoval před svým odjezdem nach Frankreich). Tedy ve čtvrtek ráno vyrazili čtyři Mušketýři směr Vlašim, aby nabrali valnou část hracích stolů s pomocí chlapců z Tavočeru. První problémek nastal už ve chvíli příjezdu do Vlašimi, Tavočer poslal auto menší, než bylo objednáno, což znamenalo nemalou časovou ztrátu (chlapci jeli na dvakrát). Odpoledne nás čekala druhá erzeta, stěhování veškerého příslušenství z Modřan na Oázu. To bylo naštěstí bez komplikací. Čvrteční 3. erzetou byla konečná příprava haly - tj. montáž nových, ještě v krabici zabalených stolů, a již klasické stavění ohrádek, stolků pro rozhodčí, sítěk, počítadel, stolů, židlí a laviček pro diváky. To vše jsme zvládli v počtu 6-8 lidí. Tady si výraznou poznámku zaslouží 2 naši borci, nebudu jmenovat, všichni je známe, kteří svým přístupem sráželi naši pracovní morálku do slabšího průměru. To však byl v celém průběhu turnaje druhý a také poslední moment, kdy nebylo vše v pořádku. Končili jsme pozdě večer, ale úspěšně - hala připravena.

Od pátečního rána se na všech 24 stolech začalo bojovat ve všech možných a nemožných kategoriích. Nebudu psát o nějakých výsledcích, ty se dají stáhnout, zmíním pouze skvělý úspěch Pepího Kubáta, který porazil jednoho z bratří Obešlových (extraligový hráč), což je famózní a povzbuzující do nové sezóny. Již tradičně se v pátek hrálo do noci, kdy ani v 1:00h nebyla dohrána kategorie C. Mělo to několik příčin: rekordní počet účastníků, oproti loňsku ještě o 2 kategorie navíc, a v neposlední řadě také nadupaný časový plán, které při nejlepší vůli nás pořadatelů nešlo dodržet.

Zde jen malá odbočka. Na turnaj se přiřítila více než 100 člená výprava z Polska. Poláci dorazili i se svou seniorskou reprezentací v čele s číňany. Mimochodem, "Polky" urvaly ve Stuttgartu na ME stříbrnou medaili ve družstvech, kterou společně se zlatými "Holanďankami okomentoval p. Bauer z ČT takto: "Nevím, zda-li takováto medaile může vůbec těšit,...". Já s ním 100% souhlasím. Ale zpět k sousedům z Polska. Jejich hráči hráli prim prakticky ve všech kategoriích, jež byli vypsány, a zejména pak v těch které jim vůbec nebyli určeny. Do očí bijící byla kategorie neregistrovaných, kterou vyhrál Polák, jenž by se snad ani v naší extralize či 1. lize neztratil. Marné bylo stěžování si skutečně neregistrovaných hráčů u vrchního rozhodčího p. Bohumského, do turnaje je vpustil p. Ředitel. Já osobně jsem moc rád, že turnaj měl mezinárodní obsazení, ale tohle bylo moc, a sráží to pověst skvělého turnaje.

Tak radši dál, než se ještě víc rozepíšu. V pátek to bylo teda do noci, naši Slavojáci už dávno nehráli, a tak jsem je pustil domů, aby byli na sobotu čerství. Jediný, kdo zůstal se mnou na hale byl Michal "Baby" Kubát, kterému upřímně a veřejně mnohokrát děkuji. Tvoje pomoc Baby přišla vhod a i já jsem mohl aspoň na pár hodin domů do postele.

Sobota! Zase ve stejném duchu - hodně moc hráčů a hráček, spousta zápasů, zajímavá kvalifikace kategorie A-Elite a konec turnaje téměř v neděli. Po dohrání posledního zápasu zůstala opět naše grupa s jasným cílem, přestavět halu na neděli a položit taraflex. Pánové a dámy, my s tím taraflexem vážně umíme. Tak rychle a tak dobře se to ještě nikomu v celé historii turnaje nepovedlo. Kdybych musel ještě někdy pokládat taraflex, rozhodně k tomu chci mít ty samí odborníky, borce a machry jako na Oáze. Good job!!! (pozn. Byla tam i jedna famózní borkyně.)

A neděle? Ta už byla z pohledu naší čety "o ničem". Po dohrání posledního utkání elitní mužské kategorie bylo opět na nás, uklidit halu. Za 2 hoďky bylo hotovo - konec, šmitec.

To byl turnaj. Co následovalo potom bych raději na webu neprezentoval, ale ti, kteří na turnaji pracovali, opět vědí. Já jen ze své pozice hlavního pořadatele, jak bylo psáno v bulletinu, musím Slavojákům poděkovat za excelentně odvedenou práci, často do noci - není téměř co vytknout. Wink

Jo a ještě jedna věc. Slíbil jsem to p. řediteli turnaje, a tak to napíši i sem, aby se nezapomnělo. Na příští ročník největšího turnaje mne do pozice organizátora, či brigádníka tzn. do pozice podřízené p. Mgr. Janu Hrčiříkovi nikdo nedostane. Nechci být někde, kde se nedrží dané slovo, zvláště pak, jde-li o peníze. Pokud budu chtít po svých lidech kvalitu, nemohu se chovat jako strýček Skrblik.

Velka_cena_Prahy_logo_mensi.png