Slavoj Praha stolní tenis je náš život

Ahoj všem, dnes 3.dubna 09 jsme my, slavojácké "DÉČKO", úspěšně ukončili sezónu 08/09. Na naše stoly přijelo bojovat v posledním kole mužstvo Slovanu Bohnice D, jež nás mělo ještě potrápit a v krajním případě i znemožnit postup výš, do 1. třídy.

Úvodem trochu matematiky. Naše déčko mělo před posledním kolem jeden bod náskoku na třetí tým tabulky Zelenou Lišku A, Bohnice D bylo již s odstupem čtvrté bez šance na postup. Olymp D už jasně postupoval. Protože Liška vyhrála na Niňu 10:8, míč byl na naší straně. Jakákoliv bodová ztráta by znamenala konečné třetí místo a tedy nepostup vzhledem k horší vzájemné bilanci s Liškou. Zbývalo tedy jediné, vyhrát.

Do herny jsem dorazil asi půl hodiny před oficiálním začátkem zápasu. Když jsem pozdravil Martina, očekával jsem zpětnou vazbu a ono nic. Sundal jsem tedy sluchátka z uší a bylo mi jasné, že by mě Martin docela rád pozdravil, ale hlasivky mu to nedovolily. Bizon byl "nemocný" v divadle a Andy Males měl ze středy pochroumaný kotník na pravé noze ovázaný ledasčím. Na poslední a velmi důležitý zápas to bylo až dost nepříjemných okolností.

No, nevadí. Pevný začátek našich domácích zápasů je v 18:00, soupeř dorazil v 18:19, ke stolům přispěchal kvartet severopražáků v 18:24 modřanského času. Už jsme si gratulovali k vítězství, když nám Martin posunky naznačoval, že jsme přece gentlasové a prý dle jakési nepsané dohody budeme hrát. Taky neva, sebevědomí a formu máme, není se čeho bát. Bohnice v sestavě: pánové Bláha, Eismann, Peršl a Janeba, my v sestavě: Martin (na čtyřhru), Vláďa, Andy Males, Zahry a Já.

Čtyřhry jsme postavili dle situace asi nejlépe, jak se dalo. První pár: Martin s Vláďou (už jsou sehraní), Já se Zahrym jsme měli premiéru. Oba dva doubly byli v naší režii a tak zaslouženě 2:0. Ani v singlech tomu nebylo jinak. Všichni jsme přesvědčivě vítězili 3:0, nebo 3:1 a bylo jedno, který ze soupeřů se postavil na druhou stranu stolu. Až za stavu 9:0 pro nás jsem před zápasem s p. Janebou zavtipkoval ve smyslu darování čestného bodu Bohnicím. To se mi nemuselo vyplatit. Pan Janeba hrál bez bázně a hany a já tekl 0:1 a 1:2 na sety. Během utkání mě rozčiloval p. Bláha, který jásal zvláště ve chvílích, když jsem zkazil pink nebo jiný jasný úder. To mě nakoplo, naštvalo i na.....  a v pátém setu jsem už nepřipouštěl jakákoliv překvapení. Takže 10:0 pro domácí a postup z druhého místa do 1. třídy.

Na utkání se přišli podívat i naši skalní fandové: Vláďa "Bejk" Hrubec a pan Krejsa, kterým děkujeme za podporu.

Jo ještě jedna věc mě napadá: Co že nám to na začátku sezóny sliboval Martin v případě postupu???