Slavoj Praha stolní tenis je náš život

V sobotu 15. listopadu jsem se ráno v 9h vzbudil s pocitem hrůzy. Ten byl zapříčiněn vědomím, že vlastně holky "déčko" (2. liga A) nemají na zápas v Nuslích soupisku - to proto, že ji mám já. No a nejen proto jsem nelenil a vyrazil na již dříve domluvený sraz a hurá "Na Květnici". Přijeli jsme s Míšou a Luckou jako první, později dorazili i domácí a hlavně Vendy s maminkou, což se chvíli na to ukázalo býti klíčovým momentem. Zápas měl začít v 10:30h, domácí i my byli již nedočkaví, ale pan rozhodčí nikde (později jsme se dozvěděli, že podle rozpisu měl dorazit p. Stibor - Sparta Praha, nutno říci, že nám nescházel!). Jak jsem již předeslal výše, klíčovou úlohu sehrála maminka Vendy, která má licenci M a tak slovo dalo slovo a šlo se hrát. Ještě předtím samozřejmě nechyběl slavnostní nástup včetně představení aktérek utkání - a bylo vidět, že se tato ceremonie dá báječně okořenit. A šlo se na věc!

Snad ještě před čtyřhrou mám na srdci jednu poznámečku. Kdo byl hrát, nebo jen viděl malou hernu Sokola Nusle, ve velké (nad námi) buráceli basketbalistky snažíce se propadnout o patro níže, dá mi za pravdu, že zdejší podmínky pro hru jsou hodně na hraně, a pro 2. ligu to je fakt tak tak.

Čtyřha. Protože jsou Lucka s Vendy už dlouhodobě sehraný pár, bylo nasazení na doubla jednoduchý. Avšak proti nim nastoupil také výborný pár Schwarzová, Ježková. Možná pod vlivem nervozity a hracích podmínek prohráli naše holky první dva sety. Ve třetím začaly holky otáčet vývoj zápasu a dalo by se říct, že i přebýrali taktovku od domácích zkušených, zato podle jejich vlastních slov, mladých děvčat. Čtvrtý set byl tím nejvyrovnanějším, bohužel nešťasným pro nás.    (0 - 1)

Dvouhry. Po nevyhrané čtyřhře, to i vzhledem k síle soupeře, nevypadalo s bodovým ziskem nadějně. Ale my máme Míšu a její dva sendviče, které postupně porazili všechno, co  se postavilo na druhou stranu stolu. Ale popořádku.

Míša - Komárková 3:0 (1 - 1)

Lucka - Schwarzová 0:3 (1 - 2)

Vendy - Ježková 1:3 (1 - 3)

Míša - Schwarzová 3:0 (2 - 3)

Vendy - Komárková 3:0 (3 - 3)

Lucka - Ježková 2:3 (3 - 4)

Vendy - Schwarzová 2:3 (3 - 5)

Míša - Ježková 3:2 (4 - 5)

Lucka - Komárková 3:2 (5 - 5)

Jak je z výsledků vidět, mohlo to dopadnout na obě strany, mohlo to být 7:3 na tu, či onu stranu. V závěru utkání prokázali holky hodně pevné nervy a chuť poprat se ještě alespoň o 2 body. Remíza je, řekl bych, hodně spravedlivá a je myslím dobře, že v našem sportu neexistují žádné penalty, nebo samostatné nájezdy. Blahopřeju k velmi cenné remíze v herně, kde já osobně velmi nerad hraji. Míček mi odskakuje velmi podivným způsobem a cítím ten stísněný prostor jako svou nevýhodu.

Takže gratuluju, pěkný výkon!!!